Ježíš byl na poušti čtyřicet dní. (Evangelium: Mk 1,12-15)

VYRÝT SUCHÉ KOŘENY
V půdě jsou ukryty suché kořeny,
které je potřeba vyrýt. Jedině tak bude úrodná.

Abychom mohli svědčit o Ježíši,
je třeba začít u sebe, najít a vyrýt z naší půdy
skryté kořeny našich závislostí a zlozvyků.

Čeho se chci zbavit?
Vyberu:

• – zbytečné trávení času na sociálních sítích
• – zbytečné kritizování druhých
• – přílišná konzumace (jídla a pití), plýtvání
• – nezájem o druhé
• – odkládání nevyřešených problémů nebo úkolů

Ježíš se před učedníky proměňuje na hoře. (Evangelium: Mk 9,2-10)

DODÁVAT PŮDĚ ŽIVINY
Půdu je potřeba obohacovat o živiny, aby byla úrodná.

Abychom mohli svědčit o Ježíši mezi lidmi,
je třeba nechat se obohatit životem s ním
a sdílet svou víru ve společenství (rodiny, farnosti).
Čím „hnojím“ svou půdu?

Vyberu, co budu dělat (s druhými):

• – trávit čas s Bohem (mše, četba Písma, modlitba)
• – trávit čas s lidmi (rozhovor, hra, výlet)
• – nemarnit čas (prázdnými řečmi, filmy, činnostmi)
• – sdílet krásu a radost, děkovat, chválit (Boha, druhé)
• – pečovat o tělo (cvičit, zdravě jíst, chodit včas spát)

Ježíš očišťuje chrám od toho, co tam nepatří. (Srov. Mk 9,5)

ODSTRAŇOVAT Z PŮDY KAMENÍ
Hříchy jsou jako kameny v půdě,
které brání semenům klíčit a růst.

Pokud chceme svědčit o Ježíši, je třeba poznat,
co nás vzdaluje od Boha, a vyhýbat se tomu.
Jaké kameny – hříchy chci odstraňovat ze své půdy?

Vyberu, co budu dělat:

• – každý večer si zpytuji své svědomí
• – přijmu svátost smíření
• – budu se snažit usmiřovat spory
• – podpořím někoho, kdo hájí dobrou věc
• – vyhýbám se tomu, o čem vím, že mě láká ke zlému

Ježíš mluví s Nikodémem o Boží lásce a o oběti. (Evangelium: Jan 3,14-21)

TRPĚLIVĚ OKOPÁVAT PŮDU
Okopáváním – kypřením se půda provzdušňuje.
To pomáhá dobrému zakořenění rostlin.

Všechny problémy sami nevyřešíme.
Má smysl je ale odevzdávat v modlitbě Bohu.
Od do nich může vstoupit – „provzdušnit“ je.
Za co se chci (společně s dalšími lidmi) modlit?

Vyberu modlitební úmysl:

• – za konkrétního člověka
• – za naši vlast
• – za rodinu, spolupracovníky, sousedy, spolužáky
• – za církev, papeže, kněze
• – za nemocné

Ježíš mluví o ochotě obětovat se a o zrnu, které přinese užitek, jen když je zaseto. (Evangelium: Jan 12,20-33)

NEBÁT SE ZASÍT
Zasetá semena se v půdě rozpadnou.
Vyroste z nich však něco krásného.

Nebojme se zasévat semena svých možností a darů, která jsme dostali od Boha. Rozšiřujme lásku k Bohu.
Co mám ve své sýpce a mohu to nabídnout?

Vyberu, co udělám (příp. se domluvíme ve skupině):

• – navštívím osamělého člověka
• – nabídnu svou pomoc (ve farnosti, v rodině, v práci)
• – zapojím se do některé sbírky, šířím o ní informace
• – vyrobím velikonoční přání, pak někomu věnuji
• – navrhnu společnou aktivitu pro věřící i nevěřící

Ježíše vítají v Jeruzalémě, ale pak je ukřižován.
(Evangelium: Mk 14,1 – 15,47)

ZALÉVAT PŮDU
Nevidíme, co se v půdě děje, přesto ji však zaléváme. Věříme, že semena jednou vyklíčí.

Bůh nás miluje bez podmínek, zalévá nás svou láskou. Zkusme ho napodobit.
Jak mohu „zalévat“ vztahy s druhými?

Vyberu, co budu dělat:

• – všímám si lidí kolem, chovám se k nim vlídně
• – udělám si čas na své blízké
• – uspořádáme společnou (pesachovou) večeři
• – pozvu někoho na akci farnosti (pašije, slavení)
• – rozdělím se o velikonoční pokrm (např. se sousedy)

Ježíš vstal z mrtvých. (Evangelium: Jan 20,1-9)

NECHAT VYRŮST
Proces klíčení nezáleží na nás, ale na Stvořiteli.
A někdy vyroste něco jiného, než bychom čekali.

Ježíše potkáváme tím, že o něm svědčíme.
– papež František

Nenechme si pro sebe radost z Ježíšova vítězství.
Jak ji budeme sdílet?

Vyberu, co budu dělat:

• – slavit s Bohem, chválit ho, číst Bibli
• – sdílet radost s lidmi (ve farnosti, v rodině, na síti)
• – sdílet své osobní svědectví ze života s Bohem
• – dopřát radost sám sobě a tento čas si vychutnat